Květnaté bučiny na prudkých svazích údolí řeky Divoké Orlice jsou v úseku od Potštejna směrem k Sopotnici mnohem hojnější, než vymezuje tato přírodní rezervace, která byla vyhlášena Výnosem MŠK č. 2783/56 ze dne 4. 7. 1956. Její celková výměra je 7,83 ha. Hlavním předmětem ochrany je zachování a ochrana lesního porostu s původní dřevinnou skladbou lesů Středního Poorličí. Kromě uchování fragmentu přirozeného lesa je snahou postupně docílit vyššího zastoupení mladých a středně starých porostních skupin. Přírodní rezervace se celá rozkládá na silně svažitém, místy až srázném a stržovitém svahu, většinou členitém, s balvany, skalkami, skalisky a sutěmi, Východní expozice svahu podmiňuje také podmínky pro smíšený lesní porost, ve kterém převládá buk a ostatní listnáče.

Nadmořská výška území PR se pohybuje od 340 do 480 m n. m. Geologický podklad tvoří krystalické horniny potštejnského masivu, zejména křemenné diority a granodiority místy prostoupené pegmatitovými (živcovými a křemennými) žilami. Vystupují ve výrazných skalních útesech oddělených roklemi, jejichž dno pokrývají hranáče a balvanové proudy. Hlavní roli při vzniku povrchových tvarů sehrála eroze a mrazové zvětrávání. Na zvětralinách kyselých hornin se vyvinuly hnědé půdy (kambizemě). Lesní porosty řadíme ke květnatým a suťovým bučinám. Bylinný podrost je charakteristický pro tento typ společenstev. Roste zde například samorostlík klasnatý (Actaea spicata), řeřišnice nedůtklivá (Cardamine impatiens), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), zimolez černý (Lonicera nigra), kapradina laločnatá (Polystichum acuelatum), vrbina hajní (Lysimachia nezrum), rozrazil horský (Veronica montana), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus). Žije zde mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), hnízdí tu typické lesní druhy jako například holub hřivnáč (Columba palumbus), puštík obecný (Strix aluco), strakapoud velký (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europea), lejsek malý (Ficedula parva). Okolí potoka a lesní porosty jsou stanovištěm lesního a vodního hmyzu. K nápadnějším patří např. střevlíci rodu Carabus, např. střevlík kožitý (Carabus coriaceus) a střevlík vrásčitý (Carabus intricatus). Klimaticky patří do oblasti mírně teplé, odpovídajícímu přechodnému rázu pahorkatiny a vrchoviny.